​
Jak dochází ke globálnímu oteplování:
Vysvětlení mechanismu klimatické změny

Už jste asi slyšeli o globální klimatické změně, která bývá často označována také jako „globální oteplování“. Ať už souhlasíme nebo nesouhlasíme s tím, že globální oteplování způsobují lidé, většina z nás na to má nějaký názor. Nakolik ale běžní lidé vůbec rozumějí vědeckým poznatkům o mechanismu klimatické změny? Dokázali byste vysvětlit mechanismus klimatické změny, kdyby Vás o to někdo požádal? Zamyslete se na chvilku a zkuste si sami pro sebe vysvětlit, jak dochází k oteplování Země. O jaký fyzikální nebo chemický proces se jedná?
 
Nemusíte se cítit špatně; jestli jste na tom podobně, jako lidé, kterých jsme se ptali v našich výzkumech, tak pro vás asi nebylo lehké přijít s nějakým vysvětlením. V jednom našem výzkumu jsme se ptali téměř 300 dospělých lidí ve Spojených státech—a ani jediný člověk neuměl správně vysvětlit mechanismus globálního oteplování, a to ani na docela základní úrovni. K podobným závěrům došla řada rozsáhlých výzkumů, které odhalily nedostatečnou znalost klimatické změny. Jak se ale můžeme informovaně rozhodovat, aniž bychom rozuměli otázkám, o kterých debatujeme?

Dovolte nám v krátkosti vysvětlit mechanismus globálního oteplování.

Nejdříve si povězme něco o zemské teplotě, bez ohledu na to, jak ji ovlivňují lidé: Země pohlcuje záření ze Slunce, což je z velké části viditelné světlo. Tuto světelnou energii následně Země uvolňuje tím, že také vyzařuje světlo. Protože je ale Země chladnější než Slunce, vyzařuje infračervené světlo s nižší energií. Skleníkové plyny v atmosféře, jako jsou metan a oxid uhličitý, nechávají viditelné světlo projít, ale pohlcují infračervené světlo—čímž způsobují, že atmosféra uchovává teplo. Tato energie může být pohlcena a vyzářena atmosférou mnohokrát, než se konečně vrátí do vesmíru. Dodatečná doba, po kterou se tato energie udržuje v blízkosti Země, pomáhá uchovávat na naší planetě dostatečnou teplotu pro zajištění podmínek k životu, jak ho dnes známe. Bez tohoto „skleníkového efektu“—způsobeného zmíněnými skleníkovými plyny v atmosféře—by průměrná teplota zemského povrchu byla přibližně o 33°C chladnější, což je hodně pod bodem mrazu!  

Takže, jak to změnili lidé? Od úsvitu průmyslového věku někdy kolem roku 1750 se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zvýšila o 40%—a koncentrace metanu se téměř ztrojnásobila! Tento nárůst způsobuje dodatečné pohlcování infračerveného záření, což znamená také dodatečný skleníkový efekt, který vede k dalšímu zahřívání Země nad její obvyklé teplotní rozmezí. Jinými slovy, pro energii, která se dostane na Zemi, je ještě obtížnější ji opustit, což způsobuje, že průměrná zemská teplota roste—a způsobuje tak globální klimatickou změnu.

Pokud se ptáte, čím jsou skleníkové plyny zvláštní, nabídneme vám odpověď ve dvou větách, které ale budou obsahovat poněkud technické informace. Skleníkové plyny pohlcují infračervené světlo, protože jejich molekuly mohou vibrovat a tím vytvářet asymetrická rozdělení elektrického náboje, která se shodují s energetickými úrovněmi infračerveného záření o různých vlnových délkách. Naproti tomu plyny, které nejsou skleníkovými plyny, jako je kyslík nebo dusík—tedy O2 a N2—nepohlcují infračervené světlo, protože mají symetrická rozdělení nábojů, a to i když vibrují.
 
Na závěr si v rychlosti shrňme mechanismus globální klimatické změny: Země mění energii viditelného slunečního světla na infračervené světlo a infračervené světlo opouští Zemi pomalu, protože je pohlcováno skleníkovými plyny. Zvýšenou produkcí skleníkových plynů způsobují lidé to, že energie opouští Zemi ještě pomaleji—a zemská teplota se nadále zvyšuje nad svou, již nyní zvýšenou, úroveň. Takto tedy dochází ke globálnímu oteplování! 

Nebylo těžké to pochopit, že? Během uplynulých třech minut jste se snad stali jedněmi z nemnoha, kteří rozumějí mechanismu globální klimatické změny! Sdílejte prosím toto video s ostatními, ať jim také pomůžete porozumět tomu, jak dochází ke globálnímu oteplování. Děkujeme Vám za pozornost.